Albertov: pozdní stavění výhybek zdržuje
O ČEM SE MLUVÍ
NÁVŠTĚVNOST


Albertov: pozdní stavění výhybek zdržuje


03.12.2007 - Nejen nová řešení s preferencí tramvají přináší rok 2007, ale také vylepšení těch stávajících. Příkladem je SSZ Svobodova - Na Slupi, kde se v rámci kompletní opravy křižovatky současně přistoupilo také k úpravě SSZ. Ale dají se mu vyčíst i nedostatky. Hlavně kvůli pozdnímu stavění výhybek.

Křižovatka na Albertově byla znovuzprovozněna v červenci po kompletní rekonstrukci. Avšak až do října na ní jezdily kvůli výluce Palackého náměstí tramvaje ve zvláštním výlukovém provozu. Většina vlaků projížděla v relaci Výtoň - Botanická zahrada, která je za normálního provozu používaná pouze manipulačně.

Plánek křižovatky Albertov a okolí. Klikni pro větší plánek!
T-MAPY spol. s r.o. Hradec Králové, SHOCart, spol. s r. o. Zlín

Normální provoz nastal až nyní, a proto je možné zhodnotit všechny novinky na křižovatce. Tou největší je fakt, že pokud nějaká tramvaj musí přece jen projet manipulační oblouk, podaří se jí to podstatně plynuleji než dříve, což usnadňuje případné odklony. Bylo totiž realizováno kompletní propojení ovládání výhybek a signalizace, takže řidiči v manipulačním oblouku už nemusí chodit z tramvaje na kontaktní zámek, aby se navolili do signalizace.

V praxi je však důležitější, co nového přinesla úprava pro běžně pojížděné směry. Ze všech tří vjezdů jsou před křižovatkou zastávky. Avšak nejsou tak blízko, aby se mohlo zastávkového pobytu využívat k zařazování volna do příslušného směru.

Princip řízení křižovatky proto spočívá v tom, že při příjezdu tramvaje do zastávky jsou vlaky zjištěny vzdáleným detektorem a semafor se připraví, aby mohlo být příslušné tramvajové volno vybráno co nejdříve po blízkém přihlášení, které probíhá za zastávkou a obsahuje už i informaci o směru jízdy tramvaje.

SSZ 2.023 Svobodova - Na Slupi

Realizace: 1973
Zavedení preference: 1996 (podmíněná)
Vylepšení preference: 2007 (podmíněná)
Poloha: Praha 2, Albertov
Charakter: styková křižovatka s přechody pro chodce a tramvajovým provozem ve všech směrech
Řízení: dvoufázové s vkládáním tramvajových fází a variacemi dle nároků chodců
Detekce automobilů: smyčky ve vozovce
Detekce tramvají: trolejové kontakty PTK1 (3 od Výtoně, 3 od Botanické zahrady, 3 od Ostrčilova náměstí) a EOV
Předstihy přihlášení: ze všech směrů cca 25 sekund od vzdálených a cca 2 sekundy od blízkých (pro nejrychlejší tramvaje)
Preference tramvají: předvýběrem a prodlužováním vlastní fáze, předvýběrem a prodlužováním kolizní fáze, vkládáním vlastní fáze
Provoz tramvají: 7, 18, 24, 53, 55

Blízké přihlášení je prováděno postavením výhybky do požadovaného směru a jen s nepatrným časovým předstihem před požadavkem tramvaje na příslušný signál volno.

A právě tento předstih je bohužel nedostačující. Není to problém signalizace, ale systému ovládání výhybek. Na nejnovějších křižovatkách se totiž radiové přijímače pro stavění výhybek umísťují pouze cca 20 m před výhybku, přičemž systému trvá ještě více než sekundu než je do signalizace zařazen nárok tramvaje do příslušného směru. A pak musí proběhnout vlastní zařazení, které trvá několik dalších sekund.

Směrová detekce tedy přichází do řadiče pozdě a semafor není schopen ani v ideální situaci zařadit volno pro tramvaj tak, aby projela křižovatkou plynule. Na Albertově to platí pro oba směry od Výtoně, přímý směr od Ostrčilova náměstí a také manipulační oblouk od Botanické zahrady vpravo. V běžném provozu se to týká poloviny tramvají…

Vzdálenost rádiových přijímačů před výhybkou je často nedostatečná i bez ohledu na SSZ. Aby řidiči stihli zareagovat na případné nesprávné postavení výhybky, jedou před nimi pomaleji, než by nutně museli. Někteří pro jistotu brzdí až na tak nízkou rychlost, že se na výhybkách znovu rozjíždějí na nejvyšší povolenou. To má vliv na zpomalení provozu, opotřebení všeho a také na zvyšující se energetickou náročnost provozu.

Obecným řešením aplikovatelným i na řadu jiných míst je osazování radiových přijímačů do větších vzdáleností před výhybkou. Na Albertově by byly ideální hodnoty kolem 35 metrů. To by stačilo řidičům i signalizaci, a každá první tramvaj by mohla jezdit plynule.

Nevýhodou takového řešení je prodloužení blokovaného úseku. V případě sjetí dvou tramvají za sebou (což je však jev nahodilý) by druhý vlak musel čekat na odblokování o cca 3 sekundy déle. Dost možná by si je ale vzal zpět na následném rychlejším průjezdu. Na Albertově tedy určitě.

Video
tramvaj do manipulačního oblouku od Botanické zahrady, musí skoro zastavit (1,35 MB)
tramvaj od Ostrčilova náměstí přímo, musí skoro zastavit, v protisměru jede plynule (3,11 MB)
tramvaj od Výtoně vpravo, musí zpomalit (0,94 MB)

Stránky Preference pražských tramvají navrhují

  • Posunutí vzdáleného přihlašovacího detektoru od Ostrčilova náměstí na vjezd do zastávky Albertov (o 2 převěsy proti směru jízdy). Důvod: nyní je kontakt umístěn tak, že neregistruje tramvaj stanicující ve druhé pozici.
  • Přednostní zařazování fáze pro tramvaj přihlášenou na blízkém detektoru před prodlužováním od tramvaje přihlášené na detektoru vzdáleném. Důvod: nyní se při určité kombinaci sjetí více tramvají z různých směrů semafor 'kousne' a čeká se, až vlaky ze všech vjezdů přijedou na blízké detektory.

Vlastní software křižovatky je bez větších problémů. Tramvajím je obvykle zařazováno volno s maximální vstřícností, jak jen to umožní detekce tramvají.

Dobrým příkladem je směr od Ostrčilova náměstí, kdy je od vzdáleného přihlášení prodlužována plná zelená pro auta a v okamžiku přihlášení tramvaje do přímého směru dochází co nejrychleji ke změně signálu. Logické je ponechání světelné závory pro auta tak, aby tramvaji nehrozila před křižovatkou kolize se souběžně jedoucím autem.

Když se však před křižovatkou sjede více tramvají, dochází při určité kombinaci ke krátkodobému zablokování veškerého provozu. Až několik desítek sekund se čeká, až tramvaje zmizí z úseku mezi vzdáleným a blízkým detektorem. Důvodem je, že SSZ chybně upřednostňuje prodlužování fází od vzdálených detektorů před předvýběrem volna dle nároků na blízkých detektorech z jiných směrů.

Kromě zmíněných novinek na místě proběhla také úprava chodníků, přechodů pro chodce, povrchů, vodorovného dopravního značení. Dále zlepšení parametrů nástupišť a také vybudování vídeňské zastávky Albertov ve směru od Botanické zahrady. To vše pro větší bezpečnost a komfort chodců a cestujících veřejnou dopravou.

Křižovatka Albertov se dočkala příznivého zlepšení, ale také jako první odhalila negativní vliv stavění výhybek na příliš krátkou vzdálenost. Praha by přitom měla mít opačnou vizi: hledat systém, který by bez prodloužení blokovaného úseku přestavoval jazyky i na vzdálenosti 80 až 100 metrů, podobně jako je tomu například v Berlíně. Mělo by to zásadní vliv na zlepšení včasnosti směrové detekce a preference tramvají. Do budoucna by to také nelimitovalo zvyšování rychlosti jízdy přes výhybky a křížení.

03.12.2007 – SSZ Svobodova - Na Slupi

[Akt. známka: 1,83 / Počet hlasů: 12] 1 2 3 4 5

Komentáře: 0 | Přidat komentář | Informační e-mail Vytisknout článek

Tento web je postaven na redakčním systému phpRS - © Pražské tramvaje 2004-2019