O ČEM SE MLUVÍ
NÁVŠTĚVNOST

Slovníček

SSZ - světelné signalizační zařízení, semafor
MHD - městská hromadná doprava
AD - automobilová doprava
IAD - individuální automobilová doprava
DOP MHMP - Odbor dopravy Magistrátu hl. m. Prahy
PČR - Policie České republiky
HDŘÚ - Hlavní dopravní řídící ústředna
ODŘÚ - Oblastní dopravní řídící ústředna
DP - Dopravní podnik hl. m. Prahy
ÚDI - Ústav dopravního inženýrství

Preference tramvají

Upřednostnění tramvají v provozu stavebním řešením tratí, při průjezdu křižovatkou (světelnou signalizací nebo místní úpravou) a dalšími opatřeními

Aktivní / pasivní preference

Způsob řízení, při kterém je v reálném čase ovlivňován průběh řízení SSZ podle požadavků prostředků MHD, se nazývá AKTIVNÍ PREFERENCE. SSZ je řízeno tak, aby tato vozidla mohla projet světelně řízenou křižovatkou pokud možno bez zastavení nebo alespoň s minimálním zdržením. Pro tento druh preference je nutná detekce (ať už pasivní nebo aktivní). Pod pojmem PASIVNÍ PREFERENCE se rozumí takový způsob řízení, při kterém jsou pevné signální programy optimalizovány podle předem zjištěného obvyklého chování vozidel MHD. Jedná se např. o koordinované zelené vlny, které zohledňují pravděpodobný pohyb vozidel MHD.

Pozor! Nezaměňovat termín s aktivní / pasivní detekcí!

Dále se budeme zmiňovat pouze o aktivní preferenci. Tedy PREFERENCE = AKTIVNÍ PREFERENCE!

Řadič

Mozek SSZ. Řídí sled a délku jednotlivých fází. Pro optimální dynamické řízení a preferenci tramvají je nutný mikropočítačový řadič s volně programovatelnou logikou. Pouze na některých velmi jednoduchých křižovatkách (přejezdy, přechody) lze účinně použít také některé starší mikroprocesorové řadiče.

Detekce

Umožňuje určit výskyt a polohu vozidla u křižovatky a dopravuje tyto informace do řadiče SSZ k dalšímu vyhodnocení. Detekce tramvají je nezbytná pro aktivní preferenci tramvají.

Detektor

Zařízení, kterým se zjišťují údaje o dopravním proudu. Slouží pro účely řízení provozu nebo pro průzkum silničního provozu. Tento pojem zahrnuje např. indukční smyčky, trolejové kontakty, kontaktní prahy, radarová zařízení, fotoelektrické přístroje, tlačítka pro chodce apod.

Aktivní / pasivní detekce

Způsob detekce, který je založen na vysílání signálů vozidlem do řadiče, se nazývá aktivní detekce. Oproti tomu snímání průjezdu vozidla se nazývá pasivní detekce.

Na pražské tramvajové síti se používá výhradně pasivní detekce. Aktivní detekce je v současné době zaváděna v autobusové dopravě, kde jsou možnosti pasivní detekce značně omezené. Pro větší rozšiřování preference autobusů je aktivní detekce v pražském prostředí podmínkou.

Dynamické řízení

Takový způsob řízení SSZ, které podle dopravních nároků v reálném čase, zjišťovaných dopravními detektory, bezprostředně reaguje na průběh dopravy a podle okamžité poptávky mění délky zelených signálů a střídá fáze řízení. Tím může snížit zdržení a zastavování vozidel před SSZ a celkově zvýšit plynulost provozu ve srovnání s klasickým řízením pevnými signálními programy. Podmínkou dynamického řízení je vhodný řadič. Je nezbytné pro preferenci tramvají.

Řídící logika

Program v řadiči, kterým se řídí délka a sled jednotlivých fází na SSZ. Pro preferenci tramvají musí být v řídící logice upřednostněny nároky tramvají před nároky ostatních účastníků silničního provozu.

Fáze

Časový interval, ve kterém mají současně volno určité zpravidla vzájemně nekolizní dopravní pohyby na křižovatce.

Cyklus

Opakující se časová sestava signálních obrazů určitého světelného signalizačního zařízení.

Pevné signální programy

Jedná se o původní jednoduchý způsob řízení, který, na rozdíl od dynamického řízení, používá stále stejné délky cyklů i jednotlivých fází. Tento způsob neumožňuje preferenci tramvají. V Praze je používán na necelé třetině SSZ na tramvajové síti. Důvodem je absence detekce vozidel. Pevné cykly je možné použít i na semaforech vybavených pro dynamické řízení.

Absolutní / podmíněná preference

Na křižovatkách s jednoduššími dopravními poměry lze preferenci navrhnout jako ABSOLUTNÍ. To znamená, že každá tramvaj má, při splnění podmínek zadaných v řídící logice, zajištěnu takovou přednostní volbu signálu volno, že nemusí zastavit nebo zpomalit před stopčárou.

Přesto se i při absolutní preferenci v mimořádných případech stává, že nepatrné procento tramvají bývá zdrženo, což je obvykle způsobeno překročením maximální délky příslušného signálu volno v důsledku opakovaných nároků tramvají v krátké době za sebou. Ke zdržení tramvaje signálem stůj dochází také v případech, kdy je tramvaj nucena mezi místem přihlášení k SSZ a stopčárou výrazně zpomalit, zastavit, nebo se dlouho zdrží v zastávce a volno na SSZ už nestihne.

Na křižovatkách se složitějšími dopravními poměry a na křižovatkách, které jsou křižovatkami z hlediska tramvajového provozu, bývá užívána preference PODMÍNĚNÁ, která je svázána výrazně většími omezujícími podmínkami, jež vycházejí z potřeb IAD, chodců i tramvají v kolizních směrech. Přesto i na těchto křižovatkách dochází při preferenci k zásadnímu snížení zdržení tramvají, a to v rozsahu 40 - 80 %. Na některých SSZ s podmíněnou preferencí tramvají jsou efekty preference dokonce větší než na SSZ a preferencí absolutní.

V některých případech dochází k tomu, že řadič SSZ je časově naprogramován na absolutní preferenci v době slabšího provozu a na podmíněnou preferenci v době silného provozu.

Stopčára

Místo, kde je řidič povinen vozidlo v případě signálů stůj nejdále zastavit.

Místo přihlášení tramvaje

Bod na trati, ze kterého se tramvaj přihlašuje k SSZ. Průjezdem tramvaje tímto bodem může nejdříve začít preferenční zásah do řízení SSZ. Vhodná doba mezi prvním přihlášením tramvaje a požadavkem na splnění nároku je ve většině případů cca 30 s, ale může se pohybovat podle místních poměrů v rozmezí 20 - 40 s. Potom by na volné trati mělo být místo přihlášení cca 250 - 500 m před stopčárou.

U zastávek MHD situovaných těsně před křižovatkami se potřebného časového předstihu nároku může výhodně dosáhnout zastávkovými pobyty, takže přihlašovací detektory mohou být umístěny před vjezdy do zastávek. Je však zároveň nutné dbát na to, aby v těchto zastávkách řidiči tramvají neprováděli 'rovnání času' podle jízdního řádu. Je zcela nepřípustné, aby zde byly umístěny 'kontrolní závory' zjišťující soulad spoje s jízdním řádem. V opačném případě hrozí výrazné snížení plynulosti veškerého provozu na křižovatce a snížení účinnosti preference tramvají.

Vzdálený / blízký detektor tramvaje

SSZ jsou v místech přihlášení vybaveny zařízeními, která detekují průjezd tramvají. Přihlašovací detektor může být zpravidla jeden nebo mohou být dva. Jsou-li detektory dva, ten umístěný dále od stopčáry, se nazývá vzdálený detektor, ten blíže stopčáře, se nazývá blízký detektor.

Místo odhlášení tramvaje

Bod na trati, ze kterého se tramvaj odhlašuje z SSZ. Průjezdem tramvaje tímto bodem končí preferenční zásah do řízení SSZ. Umísťuje se buď do úrovně stopčáry, nebo v odůvodněných případech do křižovatky za stopčáru.

Elektrické ovládání výhybek (EOV)

Zařízení tramvajové tratě, kterým se dálkově, pokynem z palubní desky řidiče tramvaje nebo automaticky nastavuje výhybka do požadované polohy. Signál k přestavění výhybky je z tramvaje dopravován pomocí pracovního trolejového kontaktu (jinak také stavěcí kontakt) nebo radiově.

Signalizace postavení výhybek

Zařízení, které slouží k informování řidiče tramvaje o aktuální poloze výhybky. Zobrazuje vždy jeden symbol: přímo, vlevo nebo vpravo. Každé pracuje právě ve dvou polohách (každá výhybka větví trať na dva směry).

Od momentu přestavení výhybky až do okamžiku opuštění určeného prostoru za výhybkou, je výhybka blokována (nelze ji přestavět), což je signalizováno blikáním symbolu příslušného směru.

Směrová detekce

Směrová detekce je nutný prvek pro preferenci tramvají u křižovatek, kde se tramvajové tratě větví do dvou nebo více směrů. Pokud by totiž řadič neměl informaci o směru jízdy tramvaje, bylo by nutné provést přednostní volbu signálu volno pro všechny směry, což by negativně ovlivňovalo kapacitu křižovatky a účinnost preference tramvají. Ke zjištění směru jízdy tramvaje se užívá výstupu z EOV.

Signály pro tramvaje

Zařízení na SSZ, které u tramvají nahrazuje klasické barevné signály používané pro silniční vozidla. Pracuje ve čtyřech základních polohách: stůj, volno přímo, volno vlevo, volno vpravo. Polohy volna lze volně kombinovat mimo postavení volna do všech směrů.

Návěstidlo pro tramvaje má čtyři světelná pole, umístěná ve dvou řadách pod sebou v jedné skříňce. V horní řadě jsou tři světelná pole a v dolní řadě uprostřed jedno světelné pole. Signál 'Volno' pro tramvaje smí svítit pouze tehdy, je-li těmto vozidlům zajištěn bezkolizní průjezd křižovatkou. Návěstidla pro tramvaje může být použito též pro signalizaci určenou pro autobusy a trolejbusy MHD jedoucí ve vyhrazených pruzích.

Signály pro tramvaje k řízení provozu před křižovatkou (předvěst)

Signál je udáván návěstidlem pro tramvaje, pod kterým je umístěna doplňková žlutá tabulka 170 x 270 mm s bílým okrajem 30 mm. Na žlutém poli je černé písmeno P o výšce 120 mm. Signál 'Očekávejte volno' je udáván signálem 'Volno' a signál 'Očekávejte stůj' signálem 'Stůj!' na tomto návěstidle.

Výzvové návěstidlo

Zařízení na SSZ, které signalizuje řidiči tramvaje vložení nároku na volno v příslušném směru a že příslušný signál bude zařazen do signálního programu. Tento nárok je vložen do řadiče buď cyklicky, nebo jen při nárocích tramvaje. Před začátkem volna v požadovaném směru vysílá návěstidlo návěst 'Následuje volno' (bliká), což umožňuje řidiči odbrzdit soupravu, příp. uzavřít dveře, je-li před SSZ zastávka. Zařízení pracuje ve čtyřech základních polohách: bez nároku, nárok přímo, nárok vlevo, nárok vpravo. Zobrazení nároků lze volně kombinovat. Zařízení se obvykle umísťuje pod zařízení pro signály pro tramvaje.

Tento web je postaven na redakčním systému phpRS - © Pražské tramvaje 2004-2017