Bubenské nábřeží: preference může být, není
NÁVŠTĚVNOST


Bubenské nábřeží: preference může být, není


20.02.2007 - Plná preference tramvají na Bubenském nábřeží by příliš omezovala individuální dopravu s dopadem na provoz MHD jinde. Tento argument se nejčastěji používá při obhajobě značného omezení preference tramvají na semaforech mezi Pražskou tržnicí a Vltavskou. Je argument pravdivý?

Dostat odpověď na tuto otázku není úplně snadné. Poodkrýt pravdu pomohla zřejmě náhoda. Dne 19. ledna dopoledne byl na obou semaforech na Bubenském nábřeží nasazen izolovaný dynamický program. Ten je parametricky nastaven tak, že obě signalizace reagují klíčovým předvýběrem signálu volno na tramvaje z OBOU směrů.

SSZ 7.135 Bubenské nábřeží - Argentinská a SSZ 7.187 Bubenské nábřeží - tramvajová trať

Realizace: 1975, resp. 1982
Poloha: Praha 7
Charakter: křížení tramvajové trati s magistrálou z centra, resp. do centra s přechody pro chodce (a AD)
Řízení: dvoufázové
Preference tramvají: 1. plná (obousměrná) spuštěna 1998, ale záhy zrušena; 2. omezená (jednosměrná) spuštěna 2003, oficiálně stále v provozu, na prvním SSZ v každém směru jízdy tramvaj čeká na polohu v cyklu, na druhém SSZ plynulý průjezd; 3. pevné programy bez preference, nasazovány z HDŘÚ často na celý den, i o víkendech
Provoz tramvají: 1, 3, 5, 25

Přitom v obvykle používaném koordinovaném řízení semafor reaguje jen na tramvaje jedoucí ke druhému semaforu v každém směru jízdy.

Nespekulujme nad tím, proč k této pro tramvaje velmi příznivé odchylce došlo. Důležité je, že tato náhoda pomohla získat zajímavé poznatky z dopadů téměř absolutní preference tramvají na dopravu.

Nejprve k tramvajím. Na SSZ Bubenské nábřeží - Argentinská (u tržnice) projížděly při plné (obousměrné) preferenci téměř všechny tramvaje s nulovým zdržením. Při omezené (jednosměrné) preferenci je zdrženo cca 40 % tramvají, průměrné zdržení je cca 13 sekund, maximální zdržení může významně přesáhnout 60 sekund.

SSZ Bubenské nábřeží - tramvajová trať (U Vltavské) v průměru zdržela při plné (obousměrné) preferenci cca 45 % tramvají, průměrné zdržení dosáhlo 3 sekundy, maximální zdržení může dosáhnout cca 20 sekund. Při omezené (jednosměrné) preferenci je zdrženo rovněž cca 45 % tramvají, ale průměrné zdržení dosahuje cca 15 sekund a maximální zdržení může významně přesáhnout 60 sekund.

Při plné preferenci semafory reagovaly na tramvaje v obou směrech. V důležitém 'dvojuzlu' docházelo ke zjevnému upřednostňování MHD před IAD.

Jak se plná tramvajová preference projevila na automobilové dopravě na Severojižní magistrále? Pomiňme semafor u Vltavské, kde jsou dopravní poměry díky absenci nároků kolizní AD jednodušší. V kolizi s magistrálou jsou pouze chodci a tramvaje, a těm mnohdy stačí jen velmi krátké volno.

Složitější je signalizace u tržnice, kde jezdí ve fázi s tramvajemi také nezanedbatelná automobilová doprava, ačkoli se nedávno předpokládalo, že odtud bude vyloučena. Nebyla. A proto zjednodušeně řečeno: pokud projde plná preference zde, ani u Vltavské nebude problém.

Co při plné preferenci pomohlo

Slabší provoz IAD. V lednu je provoz cca 11 % pod ročním průměrem. Navíc v době pořizování záznamů (kolem 11. hodiny) je provoz o 13 % slabší než ve špičce. Za nejsilnějšího provozu bude křižovatka vystavena větší zátěži AD.

Co při plné preferenci ublížilo

Nefungující detekce aut od Pražské tržnice. V důsledku toho byly signály volno + oranžová od tržnice prodlužovány na 27 sekund, ač to nebylo vždy třeba. Pokud by smyčka fungovala, volno pro magistrálu by se dle záznamů prodloužilo v průměru o cca 20 %.

Ze semaforu u tržnice byly onoho dne kolem 11. hodiny dopoledne pořízeny videozáznamy. Je z nich patrný nejen zcela plynulý provoz tramvají, ale také to, že se na vjezdu od Hlávkova mostu nárazově tvoří kolona vozidel. Ta je následně likvidována i poměrně dlouhými signály volno, které jsou vyvolány právě vytrvalými nároky vozidel v koloně na detektorech.

Při sledování na místě a vyhodnocování záznamů byla také zaznamenána pravděpodobně nefungující detekce automobilů na vjezdu od tržnice. Závada měla za následek, že na magistrále byly mnohdy zbytečně prodlužovány červené signály, což podporovalo nepříznivé prodlužování kolony.

U nejdelšího záznamu bylo provedeno vyhodnocení průběhu šesti cyklů řízení v délce trvání 6 minut a 35 sekund, během kterých projelo nadprůměrné množství 8 tramvají. Byl odhadnut také vliv nefungující detekce vozidel od tržnice na prodlužování červených signálů po magistrále. Kdyby detekce fungovala, červená pro magistrálu by svítila dohromady o cca 48 sekund kratší dobu.

Při uvážení, že jeden z používaných pevných programů, které v posledních měsících nasazuje HDŘÚ na tuto signalizaci, má podíl volna pro magistrálu 64 % (při délce volna pro tramvaje kolem 20 sekund), je zřejmé, že při obousměrné preferenci lze pro AD dosahovat srovnatelných výsledků jako při tomto pevném programu.

Video z SSZ Bubenské nábřeží - Argentinská:
19. ledna 2007, 10:59 – izolované dynamické řízení s OBOUsměrnou preferencí
19. ledna 2007, 11:12 – izolované dynamické řízení s OBOUsměrnou preferencí

22. listopadu 2004, 13:16 – koordinované dynamické řízení s JEDNOsměrnou preferencí
28. listopadu 2006, 15:06 – pevný program BEZ preference (SSZ u Vltavské)

SSZ Bubenské nábřeží - Argentinská (porovnání řízení)
videozáznam korektní detekce (odhad) pevný program
podíly volna pro magistrálu 56 % 68 % 64 %
průměrná délka cyklu 66 s 66 s 80 s

Pozn. 1: průjezdů tramvají během záznamu 8 (5 zc, 3 dc), tedy v průměru 1,22 tramvaje za minutu. V dopravní špičce činí běžný průměr jen 1 tramvaj za minutu.
Pozn. 2: z HDŘÚ lze nasadit libovolný pevný program, kterým lze dosáhnout i větších podílů volna pro magistrálu.

Intenzita provozu během lednového pořizování záznamů nebyla nijak extrémní. Lze předpokládat, že v období většího dopravního zatížení by narůstaly nejen nároky AD na magistrále, ale i AD od tržnice. Tím by docházelo k prodlužování červených pro magistrálu, třeba až na úroveň blízkou stávajícímu stavu při nefungující detekci vozidel.

PEVNÝ PROGRAM

Často se stává, že na Bubenském nábřeží nefunguje ani ona omezená (jednosměrná) preference, která byla zavedena v roce 2003. Důvod? Pevný program z HDŘÚ.

Ten se od omezené preference už významně neliší. Ale pro plynulý průjezd druhým semaforem ve směru jízdy vyžaduje nepřirozeně nízkou rychlost (pod 30 km/h) mezi křižovatkami. V praxi tak převážná většina vlaků na druhém SSZ krátce zastaví nebo přibrzdí.

Nevýhodný je pevný program i pro ostatní. Tramvajová volna jsou totiž vybírána bez ohledu na to, zdali a jak dlouho je tramvaj potřebuje. Postřeh řidiče tramvaje: „Zábavné to bylo navečer, kdy nebyl nikde žádný chodec, z nábřeží nejelo jediné auto, a přesto to zastavilo hlavní směr pro auta. Ve chvíli kdy jsem dojel k SSZ, bylo už zase na stůj, takže všichni stáli zbytečně.“

Stránky Preference ukončí na konci února zkušební sledování semaforů na Bubenském nábřeží a od března zahájí pravidelné měsíční vyhodnocování jejich řízení.

Četné nároky aut od tržnice by tak mohly způsobovat tvorbu kolon na magistrále. Pak už se ale nejedná o problém plné preference tramvají, ale prostého faktu, že křižovatka nestačí pokrýt nároky aut ve dvou kolizních směrech.

A to je jev v Praze běžný, jinak by nebyly zácpy. Nemůže být důvodem k omezování preference tramvají.

Pak je pouze otázkou, jaká priorita bude v řídící logice přiřazena konkrétní relaci AD a zdali třeba nebude vhodnější nároky aut od tržnice potlačovat a využít toho, že kolona z tohoto směru bude vyklizena v okamžiku, kdy volno autům zajistí svými nároky tramvaje.

Může tedy na semaforech na Bubenském nábřeží fungovat plná preference tramvají? I z velmi dílčích poznatků je vcelku zřejmé že ano. Nebude činit obtíže později večer, v noci, časně ráno a o víkendech. Zvlášť citelný zásah do dopravy nebude způsobovat v době sedel pracovních dnů a v měsících slabého provozu pravděpodobně ani celodenně.

Co zcela zřejmé není, je to, zdali plná preference může fungovat nepřetržitě, tedy i v dobách ranních a zvláště odpoledních dopravních špiček při sezónním nárůstu dopravy. Přičemž ještě poznamenejme, že v období opravdu silného provozu aut je magistrála (a nejen ona) zahlcená automobily bez ohledu na způsob řízení světelných signalizací.

Podle stránek Preference pražských tramvají by byly vhodné následující kroky:

  1. Zprovoznění detekce vozidel na vjezdu od tržnice.
  2. Ukončení nasazování pevných programů na obě signalizace.
  3. Odzkoušení dynamického izolovaného i koordinovaného řízení s obousměrnou preferencí tramvají během několika dní s vyhodnocením dopadů na provoz tramvají a AD.
  4. Definování dob během dne a týdne, kdy je vhodné používat jednotlivé programy, i s případným datovým nebo parametrickým omezením preference v některých dobách. Oživení obousměrné preference.
  5. Doplnění výzvových návěstidel pro tramvaje se signálem 'následuje volno' pro zkrácení preferenčních zásahů do řízení.
  6. Eventuální úprava řídící logiky SSZ Bubenské nábřeží - Argentinská pro větší kompenzace zelených signálů pro magistrálu v dobách silného provozu, aby nebylo nutné omezovat preferenci tramvají.

Přes semafory na Bubenském nábřeží projíždí i pilotní linka preference MHD č. 3, na kterou jsou nasazovány modernizované částečně nízkopodlažní tramvaje a také nová tramvaj Škoda 14 T. Křižovatky jsou zdrojem jejich zdržení s dopadem na rychlost a přesnost provozu. Kdyby došlo k vážné úvaze nad zavedením účinné preference, bylo by to jistě přínosem.

Pohyb vozidel MHD je jev nahodilý, a proto je možné a vhodné, aby na každé z nich semafory zvlášť reagovaly, třeba jen krátkým, ale plně dostačujícím signálem volno, který nijak významně neomezí ostatní. Stránky Preference budou situaci na Bubenském nábřeží nadále sledovat a není vyloučeno, že časem přímou cestou osloví pražský magistrát.

SEMAFORY NA BUBENSKÉM NÁBŘEŽÍ POHLEDEM ŘIDIČE TRAMVAJE

Světelná signalizace mezi zastávkami Vltavská a Pražská tržnice by měla tramvajím usnadňovat překročení frekventovaných vozovek. Bohužel je právě tato světelná signalizace jednou z nejhorších v Praze, ač by mohla fungovat třebas s podmíněnou, ale s účinnou preferencí.

Před mnoha lety tomu bylo jinak. Na staré světelné signalizaci nefungovalo nic jiného než pevný cyklus a řidiči tramvají si našli systém, jak pochopit, kdy se jejich tramvaj dočká volna (klasicky používané, ale také nedoporučované sledování polohy cyklu přechodu pro chodce apod.). A platilo, že jakmile tramvaj volno nestihla, vystála na místě takřka důlek.

V srpnu roku 1998 přišel příjemný šok. Na místě vznikla nová signalizace s preferencí provozu tramvají. Řidiči náhle nevěděli co s jízdními dobami, protože bezprostředně po přihlášení tramvaje k signalizaci jí padl signál volno a průjezd se stal zcela plynulým.

Následně však došlo k úpravám, a nezastírám, že jako řidič tramvaje opravdu leckdy nevím, která bije. Při jízdě na samostatném tělese mezi oběma SSZ mi například není nikdy jasné, jakou rychlostí mám s tramvají jet. Ta samá rychlost leckdy znamená, že na druhém SSZ mi volno 'uteče', jindy jsem zase moc rychlý a na volno musím čekat.

Stav, kdy na tomto druhém SSZ (první u tržnice následující skutečnosti neprovádí) neprojedu jako druhý za přede mnou jedoucím sólem se vyskytují běžně. V opačném směru jízdy mezi oběma SSZ platí o rychlosti to samé. Zatímco jednou jsem na druhou signalizaci moc pomalý, jindy zase rychlý.

A to již vůbec nemluvím o tom, že dost často volno pro tramvaje padne ve chvíli, kdy je vozovka vedená přes tramvajové koleje plná neohleduplných řidičů s automobily.

Zkrátka - tahle dvojice SSZ byla v roce 1998 velmi příjemným překvapením pro řidiče i cestující (a o ty by nám snad mělo jít), následně se stala strašákem, podobným přechodu pro chodce u Bílé labutě, který zastaví většinu tramvají.

Petr Špitálský

20.02.2007 – Semafory na Bubenském nábřeží

[Akt. známka: 0,00 / Počet hlasů: 10] 1 2 3 4 5

Komentáře: 1 | Přidat komentář | Informační e-mail Vytisknout článek

Tento web je postaven na redakčním systému phpRS - © Pražské tramvaje 2004-2024