04.09.2007 - Dvacítky v Sokolovské počtvrté. I tak se může jmenovat tento článek. V zákoně o silničním provozu jsou ustanovení, která jsou nejednoznačná ve vztahu k provozu tramvají. To přiznává nyní i Ministerstvo dopravy. Není například zřejmé, zda dopravní značky vůbec platí pro tramvaje.
Otázkami kolem platnosti dopravních značek pro tramvaje se začaly stránky Preference pražských tramvají zabývat v roce 2006. Tehdy se na několika místech zrekonstruované vysočanské části Sokolovské ulice u přechodů pro chodce objevily příčné prahy doplněné výstražnou dopravní značkou 'Pozor, zpomalovací práh' umístěnou společně se značkou omezující povolenou rychlost na 20 km/h.
Ministerstvo dopravy pro daný případ přišlo s názorem, že omezení rychlosti pro tramvaje neplatí. Ještě v srpnu 2006 (odkaz 1) tento názor odůvodňovalo účelem umístění značky - tedy tím, že řidič tramvaje nepřejíždí zpomalovací práh ani není povinen umožnit chodcům přejití.
V říjnu 2006 (odkaz 2) zvolilo zcela jiný výklad: podle vyhlášky č. 30/2001 Sb. 'svislá dopravní značka umístěná vedle vozovky platí pro celou vozovku v příslušném směru jízdy'. Tramvajový pás není součástí vozovky, a proto na něm, podle tohoto výkladu, značka umístěná u vozovky neplatí. K tomuto výkladu se zpočátku připojil (odkaz 3) i pražský magistrát, což by mělo znamenat, že o umístění značek rozhodl s úmyslem, aby se tyto značky na tramvaje nevztahovaly.
Oba tyto výklady z ministerstva však selhávají, pokud bychom si měli představit, že by byly uplatňovány obecně. Těžko si lze představit, že by se jednotliví řidiči měli řídit dopravními značkami, jen pokud sami považují zákazy a příkazy, které z nich vyplývají, v momentální situaci za účelné. Druhý výklad by zase znamenal, že nyní není nijak řešen průjezd tramvají křižovatkami s vyznačenou předností, protože na tramvaje by se nevztahovaly ani značky upravující přednost v jízdě.
Nedlouho předtím, 2. ledna 2006, tehdejší ředitel služby dopravní policie Zdeněk Bambas hájil (odkaz 4) postup svých podřízených, kteří za nedodržování velmi podobně umístěné značky na Břevnově řidiče tramvají pokutovali. Ani pro dopravní policii tedy není ministerský výklad samozřejmý, spíše naopak.
Problematický je jak výklad, že žádné svislé dopravní značky pro tramvaje neplatí, tak výklad, že pro tramvaje platí všechny dopravní značky, protože některé z nich řidič tramvaje ani nemůže dodržet - zákon však toto rozlišení nijak nevymezuje a řidičům tramvají žádnou úlevu z dodržování dopravních značek nezavádí.
Současně diskuse kolem případu poukázala na rozpor mezi definicemi tramvajového pásu a pozemní komunikace v zákoně o silničním provozu (361/2000 Sb.).
Na základě další korespondence a diskuse pracovníci Ministerstva dopravy na jednání v červnu 2007 dospěli k názoru, že některá ustanovení v zákoně o silničním provozu a v prováděcí vyhlášce jsou nejednoznačná zejména ve vztahu k provozu tramvají. Zároveň však uvedli, že příslušná novela zákona se v nejbližším časovém horizontu jeví jako politicky neprůchodná…
Zápis z jednání ze dne 15. 6. 2007:
Téma: Platnost dopravních značek pro tramvaje
Hosté: Ing. Miroslav Grossmann, Štěpán Jůza
Ministerstvo dopravy: Mgr. Ladislav Ocelák, pověřen řízením odboru dopravně správního, Mgr. Otakar Večerka
V rámci vyřizování dopisu z 22. ledna 2007, jímž pánové Grossmann, Jůza, Nedvěd a Špitálský reagovali na stanoviska Ministerstva dopravy zaslaná panu ing. Grossmannovi (11. srpna 2006, č. j. 450/2006-160-OST/2) a Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia ČR (24. října 2006, č. j. 642/2006-160-OST/2) ve věci platnosti dopravních značek pro tramvaje, byla ze strany MD navržena schůzka ke vzájemnému vysvětlení stanovisek.
Účastníci jednání problematiku prodiskutovali a shodli se na tom, že jednotlivé otázky uvedené v dopise z 22. 1. poukazují na ustanovení v zákoně o silničním provozu a v prováděcí vyhlášce, která jsou nejednoznačná zejména ve vztahu k provozu tramvají, a že možnost rozdílného výkladu reálně vystavuje řidiče tramvají riziku postihu, budou-li se řídit jiným výkladem než konkrétní kontrolní orgán PČR.
Jako problematické a sporné se při předchozí korespondenci hostů s MD a MHMP i při kontrolní praxi PČR projevily zejména tyto výkladové rozdíly:
- Ministerstvo vycházelo z výkladu, že platnost dopravní značky „Nejvyšší dovolená rychlost“ umístěné u vozovky se pro tramvaje na tramvajovém pásu posuzuje též v závislosti na účelu umístění značky a na tom, že tato dopravní značka je umístěna společně s jinou dopravní značkou. Hosté vyjádřili názor, že takovéto kritérium závaznosti dopravní značky nemá v zákoně podklad a řidič není oprávněn se takovým výkladem řídit.
- Ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 30/2001 Sb. („svislá dopravní značka umístěná vedle vozovky platí pro celou vozovku v příslušném směru jízdy“) neřeší platnost značky pro tramvajový pás a někdy bývá vykládáno, jako by ji vylučovalo, zatímco v případě jiných druhů SDZ (například upravujících přednost) je takové vyloučení nemyslitelné. Problémem je i chybějící definice vozovky a nepřesné používání tohoto termínu i na jiných místech zákona a vyhlášky.
- Definice tramvajového pásu v § 2 písm. aa) zákona č. 361/2000 Sb. jako části pozemní komunikace je v rozporu s vymezením součástí pozemní komunikace a dráhy v § 14 odst. 2 písm. c) zákona o pozemních komunikacích (13/1997 Sb.) a zároveň v § 50 Stavebního a technického řádu drah (vyhl. č. 177/1995 Sb.). Tato rozporná definice vede někdy i například k výkladům, že pravidla silničního provozu na tramvajovém pásu vůbec neplatí nebo že jejich působnost závisí na tom, zda je tramvajový pás od vozovky fyzicky oddělený, takže zvýšený tramvajový pás by nebyl „tramvajovou dráhou vedenou po pozemní komunikaci“ ve smyslu § 47 odst. 5 Dopravního řádu drah (vyhl. č. 173/1995 Sb. v pl. zn.). Hosté při jednání připomenuli, že z hlediska příslušnosti k pozemní komunikaci a platnosti dopravních značek není podle zákona rozdíl mezi tramvajovým pásem v úrovni vozovky a tramvajovým pásem fyzicky odděleným (obrubníkem nebo podélným prahem).
- Mnoho dalších ustanovení zákona a vyhlášky se na tramvaje fakticky nemůže vztahovat, ale formálně z jejich dodržování nejsou řidiči tramvají vyloučeni.
Bylo konstatováno, že tyto problémy je třeba ze strany MD co nejrychleji řešit. Proto ministerstvo přivítalo iniciativu hostů jednání, kteří navrhují předložení materiálu, ve kterém by byly komplexněji popsány současné nedostatky zákona ve vztahu k tramvajovému provozu a navržena možná řešení, zejména novelou zákona o silničním provozu a jeho prováděcí vyhlášky č. 30/2001 Sb., případně drobnými opravami v dalších souvisejících předpisech. Zástupce ministerstva hostům sdělil, že v současné době, kdy se v Parlamentu ČR projednává tzv. technická novela uvedeného zákona a v minulém roce nabyl účinnosti zákon č. 411/2005 Sb., se další novela v nejbližším časovém horizontu jeví jako politicky neprůchodná. Dále bylo konstatováno, že k této problematice by se měly rovněž vyjádřit i ty odbory ministerstva, do jejichž věcné působnosti patří také problematika tramvajových drah a tramvajového provozu ve vztahu k pozemním komunikacím, a to odbor pozemních komunikací a odbor drah, železniční a kombinované dopravy, případně odbor legislativy.
|
