|
|
|||
|
Vinohradská: nedokončené semafory zdržují MHD
Semafory jsou celkem tři. Dva z nich přechody. Nový byl postaven na přechodu k zastávce Vinohradské hřbitovy. K obnově a významné přestavbě došlo na SSZ Vinohradská – Pod Židovskými hřbitovy: byl zrušen přechod pro chodce ve vlastní křižovatce a nově zasignalizován přechod v místě tramvajové zastávky. A úpravou prošlo velké SSZ Vinohradská – Želivského. Odhlédneme-li od toho, že signalizování místa pro přecházení přes trať svoji užitečnost zatím skoro nikde neprokázalo, je divné, v jakém stavu byly semafory spuštěny a jaká zdržení proto dokázaly pro tramvaje vygenerovat. Veškeré zkvalitnění trati a zrušení omezených rychlostí je válcováno zdržením vlivem semaforů, které zde nikdy nebyly. NENÍ DETEKCE? NĚJAK SE TO UDĚLÁ Nedodělky byly spuštěny i přesto, že muselo být jasné, jaké komplikace v přesnosti provozu přinesou, pokud je aplikována jinak v zásadě správná zásada trvalého volna pro chodce a tramvaje na výzvu. Na semaforu u hřbitovů (který může za nejméně problémů) bylo zřejmé, že ve směru z centra bude prakticky každá tramvaj stát, protože kvůli fatální nedokončenosti sousedního semaforu chybí přihlašovací kontakt.
Přihlášení se dohání nouzově, těsně před stopčárou. A pro změnu ve směru do centra, kde detekce je, je doba volna nastavena na světový rekord v době stanicování tramvaje. Mírnou omluvou je, že v době dušiček pobyty v zastávce výrazně narostly, ale i s tím může a má semafor počítat. Video z SSZ Vinohradská – přechod zastávka Vinohradské hřbitovy Na novém chodeckém semaforu pod zastávkami Želivského (SSZ Vinohradská – Pod Židovskými hřbitovy), které nemá zatím jediný trolejový kontakt, zase všechny tramvaje a autobusy do centra musí skoro zastavit, aby se do zastávky znovu rozjely. A v protisměru se spoléhají na nouzovou videokameru, která je sice lepší než nic, ale taky horší než vůbec nic, tedy vypnutý semafor. Vždyť některé tramvaje se zde zdržely i minutu, což na sedmimetrovém přechodu je krásné a atraktivní.
Jen doufejme, že nouzová kamera tu zůstane, jinak nás čeká druhá Hradčanská v prvních měsících provozu, kdy se mazala volna svým druhým výběrem. Jen jestli tu nezůstanou i zbytečně dlouhé mezičasy, které zdržují chodce (pokud je tedy červená ještě zajímá) i tramvaje. Jako by nestačila samotná existence signalizace… V tomto marastu si běžný divák ani nevšimne skutečnosti, že klíčová část SSZ Vinohradská – Pod Židovskými hřbitovy, tedy výjezd autobusů z terminálu je v takovém stavu stavební nedokončenosti, že jej nebylo možné spustit ani provizorně. Což je dobře, protože takhle křižovatka díky tomu funguje nejlépe ze všech. ŽELVA: DRUHÝ POKUS NEVYŠEL Ve finále je smutnou skutečností, že ani očekávaná rekonstrukce trati nepřinesla potřebné zavedení preference tramvají na třetím dotčeném semaforu, klíčovém SSZ Vinohradská – Želivského, jež bylo obnovo v roce 2011, tehdy s efektem zhoršení průjezdu pro tramvaje.
Nynější úprava sice přinesla nově možnost výběru volna v oblouku pro linky 10 a 16 dvakrát za cyklus, jenže stejně jen někdy a v závislosti kdoví na čem. Linka 26 stále projede ve svém oblouku jen jednou v cyklu a zdržení přes minutu pro první vlak tak nejsou výjimkou. Předvýběry od tramvají vidět nejsou a vzdálené detektory, které se už přes rok jen naprázdno opotřebovávají, se naprázdno opotřebovávají dál. O novém vzdáleném rádiu od Vinice nemluvě. Když o tomto semaforu řekneme, že se jedná o polotovar (již rok trvající), tak je to vlastně dobře, protože jedině pak existuje slušná naděje na to, že jeho obnova jednou přinese nějaký efekt pro MHD. Video z SSZ Vinohradská – Želivského Auta jedou, tramvaje stojí. Jako bychom lidem, kteří se zde rozhodli jet MHD, říkali: nestojíme o vás. A to je nejhorší. Jediným preferenčním počinem tak zatím je jízda autobusů po kolejích a zřízení společných zastávek Želivského pro autobusy ve směru do Vršovic a pro tramvaje. I když v prvních dnech si už několik autobusů prorazilo pneumatiku o tramvajové nástupiště.
No. Je pravda, že občas může dojít ke skluzu a plné fungování signalizace od prvních dní se nemusí podařit. Logické také je, že první dny a týdny mohou sloužit k ladění semaforu na základě poznatků z provozu. A není nejdůležitější, jak bude semafor fungovat v prvních dnech, ale v následujících letech. Jenže „Želva“ zažila tento propadák už loni. Za celý rok se v zásadě nic nezměnilo a teď nevyšel ani druhý pokus. A hlavně. Děj v celém roce 2012 vykazuje velmi zřetelnou tendenci spouštět semafory nedokončené, zhoršující stav věcí a přitom velmi dopadající na městskou hromadnou dopravu, která má být, dle dopravní politiky, preferována. Honba za dalšími novými semafory, jejichž užitečnost bývá pochybná, překonala touhu po kvalitě. Rok 2012: tramvajové semafory, které byly spuštěné v řádném stavu SSZ Bělohorská – smyčka tramvajíSSZ Zenklova – přechod zastávka Okrouhlická SSZ Milady Horákové – U Sparty Rok 2012: semafory spuštěné nedokončené, bez preference tramvají SSZ nábřeží Kpt. Jaroše – Dukelských hrdinů SSZ Dukelských hrdinů – Kostelní SSZ Flora SSZ nám. Míru – Jugoslávská SSZ Letenské náměstí A k tomu 3x SSZ na Vinohradské… Mizerné skóre. Nehledaje viníka a pouze konstatujíce stav věci, výstavba semaforů v Praze v roce 2012 je prapodivná. Ale možná máme vysoké nároky. Možná postavit semafor je dnes taková věda, že skoro žádný se včas postavit nedá. Nebo ne a jenom je něco špatně.
Komentáře: 36 | Přidat komentář |  
|
|
Tento web je postaven na redakčním systému phpRS - © Pražské tramvaje 2004-2025 |