O ?EM SE MLUV
NVT?VNOST

ODJINUD: Mnichov I, sv?teln signalizace


29.11.2005 - Princip preference hromadn dopravy p?ed dopravou individuln je uplat?ovn v mnoha zpadoevropskch velkom?stech. V polovin? 90. let, tedy ve stejn dob? jako Praha, zahjila zavd?n preferen?nch opat?en na tramvajov sti tak bavorsk metropole Mnichov. Sou?st tohoto programu byla tak opat?en na sv?teln signalizaci.

Tramvajov doprava v Mnichov? sm??ovala od 60. let k zniku. V letech 1973 a 1993 byla dlka st? zredukovna ze 112 km na 65 km. Dopravn politika up?ednost?ovala rozvoj mimorov?ovch kolejovch systm?, tedy U-Bahnu a S-Bahnu, kter v sou?asnosti tvo? vynikajc pte?n dopravu ve m?st?.

O zachovn provozu tramvaj, jeho dalm rozvoji a modernizaci bylo rozhodnuto v 90. letech. Sou?st plnu obnovy byl tak program zrychlen tramvajov dopravy, jeho zkladn sou?st se stala preference tramvaj na sv?teln signalizaci.

ZAJMAVOSTI

P?EJEZDY P?ES TRAMVAJOV PSY
Jsou v p?evn v?tin? p?pad? opat?eny sv?telnou signalizac. Ta bv v?tinou se zvltnm sm?rovm signlem pro lev odbo?en p?es tramvajov ps. Pokud ale jezd auta na pln signl, p?ijd?jc tramvaj obvykle vyvol na signalizaci pro soub?nou i protism?rnou automobilovou dopravu signl ST?J, ?m je umon?no ?idi??m bezpe?n? vyklidit p?ejezd krtce p?ed pr?jezdem tramvaje. Obecn? lze ?ci, e problm zdrovn tramvaj automobily na tramvajovm psu se v Mnichov? nevyskytuje. U k?iovatek s obslunmi komunikacemi se p?ejezdy velmi ?asto v?bec nez?izuj. Automobily pak vol jinou cestu.

?ASOV OSTR?VKY V ZASTVKCH
U zastvek bez nstupnch ostr?vk? jsou na n?kterch mstech z?zeny ?asov ostr?vky. Tramvaj vjd?jc do zastvky vyvol na signalizaci p?ed zastvkou signl ST?J pro automobily, kter pak ?ekaj s odstupem za tramvaj. Pokra?ovat mohou, a tramvaj odstanicuje a odjede.

Se zavd?nm preference na SSZ se v Mnichov? za?alo v roce 1994, tedy prakticky ve stejn dob? jako v Praze. (V ?eskm hlavnm m?st? tehdy dokonce u n?kolik SSZ s preferenc del dobu fungovalo, ale dal rozvoj preference umonil a nstup mikropo?ta?ovch ?adi?? s voln? programovatelnou logikou prv? v roce 1994.)

Zatmco v Praze funguje po dvancti letech preference tramvaj na 49 % SSZ, v Mnichov? je nyn preference zavedena ji na 100 % SSZ. Poslednm sekem dokon?enm do roku 2005 byla tra? do m?stsk ?sti Pasing. Za zmnku stoj, e v Mnichov? je na tramvajov sti 230 signalizac, co je o 30 vce ne v Praze.

DVA VLAKY Z DESETI

Zavedenm preferen?nch opat?en na sv?teln signalizaci se v Mnichov? dosahuje pr?m?rnho snen cestovn doby zhruba o 17 %. Do roku 2000, kdy jet? nebyla preferen?n opat?en zdaleka u konce, bylo podle dostupnch daj? uspo?eno v dennm provozu 11 tramvajovch vlak?.

Preference tramvaj na SSZ je jednm z faktor?, kter p?ispv ke kvalit? cestovn mnichovskou ve?ejnou dopravou. Zdren tramvaj na signalizaci je vrazn? ni, ne je obvykl nap?klad v Praze. Odhadem se d ur?it, e z deseti signalizac se tramvaj zdr zhruba na dvou. To jsou velmi dobr vsledky. Kde lze hledat p??iny?

Stupe? preference vozidel MHD na SSZ je v Mnichov? pom?rn? siln. Preference zjevn? nem za cl pouh zkrcen ?ekacch dob tramvaj p?ed signalizac, ale jejm nej?ast?jm d?sledkem je zajit?n zcela plynulho pr?jezdu vozidla k?iovatkou, jak je to jen mon.

Video z Mnichova
Video linka 20, pr?jezd n?kolika signalizacemi za sebou od zastvky Lothstrasse ve sm?ru do centra (7,52 MB)
Video k?iovatka u hlavnho ndra (2,56 MB)
Video k?iovatka na Karlsplatz (1,97 MB)

MNICHOV

hlavn m?sto Bavorska

Obyvatel: 1,3 milionu
D?lba p?epravn prce: 45 % MHD, 55 % IAD (v Praze 57 % MHD, 43 % IAD)
Systm ve?ejn dopravy: pte? st? tvo? U-Bahn (metro) a S-Bahn (m?stsk a p?m?stsk eleznice, v centru veden pod povrchem), dle jsou provozovny tramvaje a autobusy (oproti Praze maj vrazn? men dopravn vkony)
Dlka tramvajov st?: 71 km (v Praze 141 km)
SSZ na tramvajov sti: 230 SSZ (v Praze 200)
Preference na SSZ: 100 % SSZ (v Praze 49 %)
Detekce tramvaj: aktivn: inframajk-radiosignl (v Praze pasivn: trolejov kontakty, kolejov obvody)
Po?et dennch linek: 10 (v Praze 26)
Intervaly tramvaj: v?tinou celodenn? 10 minut, jedna linka 7/8, jedna linka 10 (sedlo) a 3/7 (pi?ka), jedna linka 10 (sedlo) a 7/13 (pi?ka), jedna linka pouze pi?ka 6/14 
Automobilov doprava: transitn doprava vyuv vn?jho 3/4 okruhu Mnchner Ring, kter nen zcela dokon?en, automobily p?ijd?jc od Garmisch-Partenkirchenu a od jihozpadu musej a tm?? do centra, kde dopravu odvd dokon?en Mittlerer Ring, vnit?n okruh. Systm je podobn jako plnovan okruhy v Praze.

SNAZ PRCE PRO INENRY

Velmi dobrm p?edpokladem pro tento p?stup je nzk hustota tramvajovho provozu. Zatmco v Praze je v dopravn pi?ce na trati bez v?tven b?n pr?jezd jedn tramvajov linky za minutu, v Mnichov? jsou odstupy mezi preferen?nmi nroky tramvaj obvykle 2,5 krt a 5 krt vy.

Ni frekvence tramvaj je jednak zp?soben ni poptvkou cestujcch - v?tinu vkon? odvd U-Bahn a S-Bahn, jednak vysokou kapacitou tramvaj. Obdoba slovoz? v Mnichov? neexistuje. To umo?uje pom?rn? siln stupe? preference, ani by musely bt na v?tin? SSZ zaji?ovny kompenzace zelench signl? v koliznch sm?rech.

Dopravn inen?i m?li tedy v Mnichov? p?i vyhotoven dopravnch ?een pro jednotliv SSZ snaz lohu. Zatmco v Praze je pro ?innou preferenci nutn uspokojovat i opakovan nroky tramvaj v krtkm ?ase za sebou a nsledn? n?kdy zna?n? kompenzovat zelen signly v koliznch sm?rech, v Mnichov? tak daleko jt nemuseli.

Podle pozorovanch efekt? preference, se v Mnichov? s uspokojenm dvou nrok? tramvaj v blzk dob? za sebou na ?ad? mst p?li nepo?t. To se projevuje v okamiku, kdy dojde nhodn? k 'potkn' dvou protism?rnch vlak? v blzkosti signalizace. Ta obvykle pust prvn vlak, ale druh mus chvli po?kat. Nicmn? k podobnm situacm dochz i v Praze.

CENTRUM PLN TRAMVAJ

Vjimkou jsou signalizace v centru Mnichova, kde se sjd v?tina tramvaj. K?iovatku na Karslplatz projd celkem 6 linek, z toho dv? jednosm?rn?. P?estoe je na tto k?iovatce zrove? siln provoz kolizn individuln automobilov dopravy, stupe? preference tramvaj je zde vysok. Podobn? sloit k?iovatky jsou tak u nedalekho hlavnho vlakovho ndra.

Zvlt? u t?chto sloitch k?iovatek zaujmou nv?stidla se signly pro tramvaje. Na ?esk pom?ry jsou obrovsk, ale pro ?idi?e zrove? poskytuj vce pot?ebnch informac. Tady je vznam nejpouvan?jch signl?.

Signl

Vznam

Signl

Vznam

Fahrt frei fr geradeaus
Volno p?mo
Halt
St?j
Fahrt freigegeben nur nach rechts
Volno vpravo
Halt zu erwarten
Pozor! Nsleduje st?j
Fahrt freigegeben nur nach links
Volno vlevo
Fahrt freigegeben unter Beachtung der Abbiegeregeln nach 9 der Straenverkehrsordnung
Volno p?i respektovn pravidel pro odbo?en podle 9 Na?zen o silni?nm provozu. Pouv se tam, kde tramvaj nem ani signalizac zajit?n bezkolizn pr?jezd k?iovatkou.
Fahrt-Bereitschaft
Pohotovost k jzd?. Obdoba ?esk p?edzv?sti NSLEDUJE VOLNO. Ums?uje se obvykle na signalizace v blzkosti zastvek. ?idi? se m?e na tento pokyn p?ipravit k odjezdu.
Kontakt-Anforderung
P?ihlaovac signl. Signalizuje p?ijet preferen?nho nroku vozidla.
Tren schlieen
Dve?n signl. Stejn vznam jako F, tedy NSLEDUJE VOLNO. V Mnichov? se nepouv, ale obvykl je jinde v N?mecku.
Anforderungssignal
P?ihlaovac signl. Stejn vznam jako K. V Mnichov? se nepouv, ale obvykl je jinde v N?mecku.
Abfahren
Odjezd! Odjezdov signl na zastvkch, kter informuje ?idi?e, kdy odjet ze zastvky, aby na blzk signalizaci projel plynule.
  

AKTIVN DETEKCE

Pro zjit?n polohy tramvaj p?ed SSZ se v Mnichov? pouv aktivn detekce. Je zaloena na systmu inframajk-radiosignl. Inframajk je za?zen v blzkosti trati, kter slou ke korekci polohy tramvaje. Tato korekce probh jet? p?ed p?ihlenm tramvaje k SSZ a je nutn k p?esnmu 'srovnn' odometru vozidla, aby se nsledn? tramvaj p?ihlsila k signalizaci p?esn? v ur?enm bod?.

Inframajk se aktivuje v okamiku, kdy kolem n?j projede souprava. Inframajk vyle zp?t do tramvaje datovou informaci, kterou se nastav odometr tramvaje na korektn hodnotu. Po ujet vzdlenosti do bodu p?ihlen vyle tramvaj do ?adi?e SSZ radiosignl pro p?ihlen preferen?nho nroku. T?chto bod? p?ihlen m?e bt nekone?n? mnoho (vzdlen, blzk, ) v zvislosti na ?dc logice signalizace.

Po ujet vzdlenosti do bodu odhlen vyle tramvaj do ?adi?e radiosignl pro odhlen preferen?nho nroku na SSZ.

SROVNVME MNICHOV VS. PRAHA

DETEKCE

Ob? m?sta pouvaj odlin zp?sob detekce. V Praze se pouv detekce pasivn. Jedn se p?evn? o trolejov kontakty (detektory), kter zaznamenvaj projd?jc tramvaje prost?ednictvm kontaktu s pantografem tramvaje. Signl je do ?adi?e dopravovn pomoc kabele.

V Mnichov? se pouv detekce aktivn, zaloen na radiov komunikaci vozidla s ?adi?em SSZ. Vozidla a ?adi?e SSZ jsou vybavena vysla?i a p?ijma?i signl?. Hlavn vhodou systmu aktivn detekce je monost v?asnho zjit?n sm?ru jzdy tramvaje p?ed k?iovatkami s v?tvenm trat. U pasivn detekce se zji?uje sm?r jzdy tramvaje podle vhybek, kter se nastavuj na vzdlenost max. 40 metr?, co je ve v?tin? p?pad? velmi nedostate?n.

Dal uitek aktivn detekce p?in monost zm?ny polohy bod? p?ihlen a odhlen softwarovou pravou podle pot?eby. V praskch podmnkch, kde se pouv pasivn detekce, je pro takovou zm?nu t?eba provst fyzick p?esun trolejovch kontakt?, co se prakticky v?bec neprovd.

NV?STIDLA

Mnichovsk nv?stidla pro tramvaje dvaj ?idi??m v?tinou vechny pot?ebn informace. Hlavn vhodou proti t?m praskm je existence signlu POZOR! NSLEDUJE ST?J. Ten se v Praze v?bec nepouv a po signlu VOLNO tedy nsleduje okamit? ST?J. To znamen, e ?idi? prask tramvaje nem?e v ur?it poloze ovlivnit, zda neprojede k?iovatkou na ST?J. Nv?stidla v Mnichov? jsou tak ?ast?ji ne v Praze vybavena signlem NSLEDUJE VOLNO.

Prask nv?stidla maj naopak vhodu ve sv jednoduchosti a mal velikosti. Zatmco v Praze se pouv jedin nv?stidlo pro signly ST?J a VOLNO pro vechny sm?ry, v Mnichov? jsou nv?stidla pro kad sm?r zvl? a soustavy nv?stidel ?asto nabvaj bizardnch rozm?r?. 

?DC LOGIKY

Software SSZ v Mnichov? respektuje princip preference hromadn dopravy a je poslednm a nejd?leit?jm prvkem pro bodov up?ednostn?n tramvajov dopravy p?ed ostatnm provozem. Vzhledem k ni hustot? tramvajovho provozu v?tinou nemus bt tak sloit, aby preferovaly tramvaje se stejnmi sp?chy jako v Praze. Nejkvalitn?j prask ?dc logiky (Strossmayerovo nm?st, Veletrn Dukelskch Hrdin?, nb?e Kpt. Jaroe tefnik?v most, Podolsk nb?e, Plze?sk) d?myslnost vrazn v?tiny ?dcch logik v Mnichov? dokonce p?evyuj.

VYPNN PREFERENCE

Na k?iovatkch s preferenc tramvaj se v Mnichov? pevn programy nepouvaj. Technicky nejsou toti k takov eventualit? ani vybaveny. Jedinou monost potla?en preference tak z?stv vpadek signalizace a ru?n ?zen provozu polici 'mvnm' na mst?.

V Praze je zhruba destka k?iovatek, na kter Policie ?esk republiky z HD? dlouhodob? nasazuje pevn programy, zvlt? tak ?in za silnho provozu, kdy jezd nejvce cestujcch.

Preference tramvaj v Mnichov? je dobrm po?inem ke zrychlen a zatraktivn?n hromadn dopravy pro uivatele. Vedle rychlosti je jej p?nos tak v mimo?dn pravidelnosti tramvajov dopravy. Vzhledem k tomu, e preferenc na SSZ byl vrazn? eliminovn nejv?t zdroj zdren a rozptyl? jzdnch dob tramvaj, je pln?n jzdnho ?du v pr?m?ru na velmi dobr rovni. A to i v dopravnch pi?kch.

Napl?ovn principu preference hromadn dopravy v Mnichov? je i dobrm p?kladem pro Prahu, 'tramvajovou velmoc', kter by mohla najt v tomto zp?sobu dopravy pomoc p?i ?een dopravnch problm? m?sta. Zkvalit?ovn hromadn dopravy a jej preference m v Mnichov? i dal podoby. O nich bude n?kter z dalch materil? na strnkch Preference praskch tramvaj.

Vyuito podklad? publikovanch na www.udi-praha.cz

Preference MHD sv?telnou signalizac v Mnichov?
Preference tramvaj sv?telnou signalizac v Mnichov? sp?n? zavedena (s jednou vjimkou) na cel sti

Preference tramvaj na sv?teln signalizaci v Mnichov?
Tip: dal fotografie


[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 3] 1 2 3 4 5

Komentáře: 0 | Přidat komentář | Informační e-mail Vytisknout článek

Tento web je postaven na redakčním systému phpRS - © Pražské tramvaje 2004-2019