O ?EM SE MLUV
NVT?VNOST

ODJINUD: Mnichov II, tramvajov trat?


22.02.2006 - Vznamnou sou?st opat?en pro preferenci tramvaj v Mnichov? je ?een tramvajovch trat, v?etn? jejich odd?len od ostatnho provozu. Pro rychlost tramvaj v Mnichov? je p?nosn tak kvalita tra?ovho svrku, kter umo?uje dosahovat vych rychlost p?i zachovn vysokho komfortu jzdy.

Jak ji bylo uvedeno v prvnm ?lnku o preferenci tramvaj v Mnichov?, kter se v?noval hlavn? sv?telnm signalizacm, pte? systmu ve?ejn dopravy v bavorsk metropoli je mimorov?ov kolejov doprava. Tedy metro U-Bahn (8 linek) a elezni?n rychlodrha S-Bahn (11 linek). Oba dva systmy odvd?j podstatnou ?st vkon? ve?ejn dopravy ve m?st?.

Autobusov a tramvajov doprava jsou ve srovnn s nimi vrazn? mn? d?leitmi systmy. Oproti nap?klad Praze je v Mnichov? citeln? ni intenzita tramvajovho provozu. P?esto m tento druh dopravy vysokou kvalitu. P??in tohoto stavu je vce. Za?n?me s legislativou.

Tramvajov trat? rozd?luj n?meck p?edpisy pro stavbu a provoz tramvajovch trat (Verordnung ber den Bau und Betrieb der Strassenbahnen z r. 1987, zkratka BOStrab, obdoba na vyhlky ministerstva dopravy ?. 173/1995 Sb., kterou se vydv dopravn ?d drah) do t? kategori.

1. Trat? ve vozovce (strassenbndige Bahnen)

Odpovd naemu pojmu tramvajov ps v rovni vozovky. V Mnichov? jsou po n?m tramvaje provozovny hlavn? v centrln ?sti m?sta a v mstech, kde jsou tramvaje provozovny mn? frekventovanmi nebo umi ulicemi. Kolejov t?leso je v takovm p?pad?, podobn? jako na mnoha mstech nap?klad v Praze, sou?st pozemn komunikace a nen od n nijak odd?leno. Vozidla IAD jezd vedle kolej nebo p?mo po nich.

Tramvaje mus dodrovat vechna b?n pravidla silni?nho provozu, kter plat pro automobily. To znamen maximln dovolenou rychlost v obci 50 km/h, pokud nen dopravn zna?kou stanovena rychlost ni nebo vy. P?i pr?jezdu p? znou v Mnichov? m tramvaj stanovenu maximln rychlost 20 km/h.

2. Trat? na zvltnm t?lese (besonderer Bahnkrper)

Odpovd naemu pojmu zven tramvajov ps. Tyto trat? jsou sice vedeny v dopravnm prostoru komunikace, ale jsou fyzicky odd?leny od vozovek alespo? obrubnkem, znemo?ujcm vjezd na koleje, a p??n p?ejd?n nebo p?echzen je mon pouze na mstech k tomu p?izp?sobench. Nejb?n?jm ?eenm zvltnho t?lesa v Mnichov? je otev?en kolejov svrek mezi dv?ma jzdnmi psy pozemn komunikace, kter se navc obvykle dopl?uje po stranch nzkm ivm plotem. Ten prakticky znemo?uje libovoln p?echzen trati chodc?m krom? z?zench p?echod?.

Na takov trati rovn? plat b?n pravidla silni?nho provozu. Vjimkou je vak maximln dovolen rychlost, kterou m?e p?slun Technick a dozor? ?ad (Technische Aufsichtsbehrde, obdoba naeho Drnho ?adu) stanovit podle mstnch podmnek a na 70 km/h (maximln mon rychlost tramvaj v N?mecku p?i jzd? na dohled, tedy bez tra?ovho zabezpe?ovacho za?zen). V Mnichov? (jako i v jinch n?meckch m?stech) bv stanoven rychlost na zvltnch t?lesech v?tinou 60 km/h a i p?i tto rychlosti je jzda pro cestujc vysoce komfortn.

3. Nezvisl trat? (unabhngiger Bahnkrper)

Odpovd naemu pojmu samostatn drn t?leso. To mus bt na zklad? sv polohy nebo druhu konstrukce od ostatn dopravy fyzicky nezvisl. Podobn? je ?eena v Praze nap?klad tra? P?stavit? - Mod?any. Styk s ostatn dopravou je mon pouze na rov?ovch p?ejezdech nebo p?echodech, na kterch m tramvaj vdy p?ednost obdoba elezni?nch p?ejezd?.

Tyto p?ejezdy mus bt ozna?eny tzv. ond?ejskmi k?i (dopravn zna?ka 'Vstran k? pro elezni?n p?ejezd'), p?padn? mohou bt vybaveny sv?telnou signalizac p?ejezdovho zabezpe?ovacho za?zen nebo i zvorami. V N?mecku na t?chto tratch neplat b?n pravidla silni?nho provozu, nbr pouze drn pravidla dle BOStrab. Maximln dovolenou rychlost (a 70 km/h p?i jzd? na dohled) stanovuje obdobn? jako v p?edchozm p?pad? p?slun Technick a dozor? ?ad. V Mnichov? je takto ?eena nap?klad tra? do Grnwaldu.

VY RYCHLOST NA ZV݊ENM T?LESE

V Mnichov? se vyskytuj p?evn? prvn dva druhy trat. Z pohledu preference a rychlosti tramvajov dopravy p?in hlavn vhodou reim na zvltnch t?lesech a jejich ?een, zejmna co se t?e vy dovolen rychlosti, zp?sob? fyzickho odd?len od ostatn dopravy a spojen s preferenc sv?telnou signalizac.

Tramvaje tedy po tomto typu trat mohou jezdit dokonce vy rychlost ne automobily na soub?n pozemn komunikaci, pro kter obvykle plat omezen do 50 km/h. Stejn? tak nen rychlost tramvaj omezovna dopravnmi zna?kami, a u v?bec ne ?etnmi pomalmi jzdami kv?li patnmu stavu trat a vhybek.

ZAJMAVOSTI Z MNICHOVA

NZKOPODLAN VOZIDLA
Vrazn v?tina tramvaj v Mnichov? je pln? nzkopodlanch s d?razem na dostatek msta k sezen a celkovou kapacitu vs. obsazenost.

KOMFORTN NSTUPIT?
Nstupn ostr?vky jsou ir, zastvky jsou ?asto vybaveny automaty na jzdenky a informa?nm systmem s odjezdy vlak?. ?istota je samoz?ejmost.

TICH PROVOZ
Tramvaje se po ulicch pohybuj velmi tie. Tramvaj vydv znateln? ni hluk ne soub?n? projd?jc osobn motorov vozidlo! Kolejov svrek je a na vjimky v perfektnm stavu alespo? z pohledu Praana.

CESTOVN RYCHLOST
Pr?m?rn cestovn rychlost dennch linek tramvaj v Mnichov? (20,1 km/h) je o 7,5 % vy ne v Praze (18,7 km/h), a to p?i pr?m?rn vzdlenosti zastvek v Mnichov? krat o tm?? 50 m ve srovnn s Prahou.

P?itom v Praze je b?n i to, e tramvaj mus zpomalovat na 20 a 30 km/h, protoe v soub?nm jzdnm psu pro automobilovou dopravu je nap?klad umst?n p??n prh, kter je dopln?n dopravn zna?kou 'Nejvy dovolen rychlost' (B?lohorsk, Sokolovsk). Prh m p?itom vznam pouze ve vztahu k automobil?m, kter m p?im?t ke zpomalen p?ed p?echodem pro chodce. Tramvaj m na p?echodu p?ednost.

Tramvajov trati v Mnichov? jsou zrove? lpe zajit?ny proti mon kolizi s jinm ?astnkem provozu. Ve vztahu k automobilov doprav? je p?nosem fakt, e tramvajov tra? je dky odd?len a otev?enmu svrku nepouiteln pro silni?n vozidla. Dle jsou velmi p?zniv? ?eeny p?ejezdy p?es koleje v k?iovatkch.

P?ejezdy se nachzej p?evn pouze v mstech, kde je sv?teln signalizace, kter navc reaguje na tramvaje. V mst? p?ipojen mn? vznamnch obslunch komunikac na komunikace s tramvajovmi trat?mi, se obvykle p?ejezdy v?bec nez?izuj a vozidla AD musej z obslun komunikace odbo?it vdy vpravo. To zaji?uje vy bezpe?nost, plynulost a rychlost provozu tramvaj.

Pozornost je v Mnichov? v p?pad? zvltnho t?lesa v?novna chodc?m. Ti maj monost tra? p?echzet v k tomu ur?ench mstech. iv plot je p?eruen a nahrazen ikanou ze zbradl. To svm tvarem chodce navd tak, aby jet? p?ed vstupem na kolejit? li proti sm?ru jzdy tramvaje. Sniuje se tak riziko nehody z d?vod? nedbalosti chodce. Tyto p?echody p?itom nejsou dopln?ny p?echodem pro chodce na p?ilehl pozemn komunikaci

VHYBKY NEZPOMALUJ TRAMVAJE

S rychlost tramvaj souvis jet? jedna skute?nost. Mnichovsk tramvaje mohou jezdit p?es vhybky a k?en rychleji ne ty prask. P?i jzd? p?es uzamykateln vhybky, kterch je v bavorsk metropoli p?evn v?tina, neplat pro tramvaje vhybkov rychlostn omezen. V Praze je na rozjezdovch vhybkch rychlost v p?mm sm?ru omezena na 15 km/h, v odbo?ce na 10 km/h.

Rychlost vozidla v Mnichov? je v mst? k?en a uzamykatelnch vhybek limitovna pouze omezenmi vlastn trati. To znamen, e v p?mm sm?ru mohou tramvaje projd?t p?es vhybky i proti hrot?m rychlost a 50 km/h, a to i v p?pad? aplikace m?lkch lbk? (nb?h?). Ve vsledku se tramvajov k?iovatky projd?j rychleji a plynuleji. Komfort jzdy je p?itom velmi vysok a provoz je a p?ekvapiv? tich.

Rychlej p?ejd?n vhybek a k?en je umon?no mimo jin ni intenzitou provozu vlak?. Dky n se koleje tolik neopot?ebovvaj, take systm m?e fungovat s menmi konstruk?nmi tolerancemi jednotlivch prvk? a veden kol na koleji je p?esn?j. Opot?eben nar?stajc s vy rychlost nen tak dramatick a ivotnost trat z?stv i tak pom?rn? vysok.

NPADY PRO PRAHU

Stejn? jako u sv?telnch signalizac, o kterch pojednval prvn ?lnek z Mnichova, lze tak v ?een n?meckch trat najt n?kter podn?tn inspirace pro Prahu. Tk se to p?edevm v?t nezvislosti tramvaj na provozu automobilov dopravy.

V Mnichov? tento p?stup obecn? umo?uj lep prostorov podmnky v ulicch. Trat? jsou tak ?asto vedeny msty, kde nen kritick provoz IAD. Velkm rozdlem oproti Praze jsou zmi?ovan ?een p?ejezd? p?es tramvajov trat?.

Na n?kterch praskch tramvajovch tratch, kter jsou vedeny mezi jzdnmi psy pro automobily, jsou p?ejezdy z?izovny u tm?? kadho vyst?n obslun komunikace. ?idi?i AD p?itom ?asto kolejov t?leso vyuvaj jako msto pro zastaven, kdy ?ekaj na uvoln?n hlavnho sm?ru. To zvlt? za siln?jho provozu AD vrazn? sniuje bezpe?nost, rychlost a plynulost tramvajov dopravy.

MAXIMLN RYCHLOSTI V MNICHOV? A V PRAZE

Na tratch ve vozovce: 50 km/h (v Praze 50 km/h)
Na zvltnm t?lese / zvenm psu: 60-70 km/h (v Praze 50 km/h, dle zk. 361/2000 Sb.)
P?es rozjezdov uzamykateln vhybky: dle trati (v Praze 10/15 km/h)
P?i pr?jezdu zastvkou bez zastaven: 40 km/h (v Praze 0 km/h)

Zatmco v Praze byly v posledn dob? i v p?pad? velkch rekonstrukc trat z?zeny p?ejezdy v krtkch vzdlenostech za sebou (Sokolovsk, ?ernokosteleck), v Mnichov? je p?ed lepmi monostmi pro automobilisty up?ednost?ovno spe odd?lovn tramvajov dopravy.

Jak ji bylo uvedeno, u trat na zvench tramvajovch psech se v Mnichov? se nesna spokojit jen s obrubnkem, ale pro zajit?n bezpe?nosti vytv?ej dal p?ekky, nap?klad iv plot. To m?e bt zajmav nm?t nap?klad pro ulice Podolsk nb?e nebo Evropsk

Sloit?j je problematika kolejovch k?en a vhybek. V Praze je hlavnm d?vodem pro nzk rychlosti tramvaj (krom? vysok tvrdosti kol v??i tvrdosti kolejnic) vysok intenzita tramvajovho provozu. Tu se sice v budoucnosti m?e poda?it ?ste?n? utlumit na tratch, kde bude kapacita p?evedena na nov mimorov?ov kolejov systmy, tedy metro a m?stskou eleznici, ale zsadn p?nos to z?ejm? mt nebude.

PADESTKOU K PRANMU MOSTU?

Monost ke zven rychlosti p?es vhybky a k?en v Praze by mohla bt spe v kvalitn?j konstrukci nb?h? ve lbcch kolejnic tak, aby nedochzelo ke zna?nm rz?m p?i p?echodu z veden kola po nkolku (po hlav? kolejnice) do veden po okolku (po nb?hu ve lbku) a zp?t. Zrove? s tm je t?eba zajistit plynulej zm?nu t?it? p?i stoupn kola v nb?hu. Zkladn podmnkou pro dosaen lepch parametr? je zven dlky nb?hu, vhodn tvar a p?esn?j vroba i drba tohoto prvku.

TRAMVAJE V MNICHOV? A POROVNN S PRAHOU (ROK 2004)

Dlka st?: 71 km (v Praze 141 km)
Po?et dennch linek: 10 (v Praze 26)
Pr?m?rn vzdlenost zastvek: 481 m (v Praze 529 m)
Pr?m?rn cestovn rychlost: 20,1 km/h denn linky (v Praze 18,7 km/h pouze denn linky, 19,3 km/h v?etn? no?nch linek)
Po?et p?epravench osob tramvajemi za rok: 83,3 mil. (Praha 342,8 mil.)

Ke zven rychlost by mohlo snze dojt v p?padech, kde oblouk odbo?n v?tve z vhybky m vysok polom?r. Dosahuje se tm p?znivho (nzkho) hlu k?en kolejnic v srdcovce vhybky. Pak nen v?bec nutn nb?hy provd?t, take tramvaj jede stle po nkolku a nikoli po okolku. Pouit takov konstrukce je vak mon spe ve vjime?nch p?padech, prv? kv?li nutnosti vysokho polom?ru oblouku.

Vhodnm mstem pro toto ?een vm?n bez nb?h? by mohly bt vhybky k roz?azovacm kolejm, kde je mon do odbo?n v?tve pout extrmn? vysok polom?r oblouku (150 300 m). T?eba na roz?azovac koleji v ulici Milady Horkov p?ed k?iovatkou Pran most nebo na nb?e Kapitna Jaroe u Letenskho tunelu by mohly tramvaje jet p?es atypickou vhybku v p?mm sm?ru 50 km/h a do odbo?ky v zvislosti na polom?ru cca 30 50 km/h.

Nyn zpomaluj na 15 km/h, resp. 10 km/h. Nutnou podmnkou pro zven rychlosti by bylo vy?een nv?t?n polohy p?estavnku a zven vzdlenosti pro dlkov p?estav?n vhybky tak, aby v p?pad? postaven vhybky do nesprvnho sm?ru dokzal ?idi? tramvaje v pln rychlosti reagovat zastavenm.

Hromadn doprava v Mnichov?
Tip: dal fotografie


[Akt. známka: 1,07 / Počet hlasů: 15] 1 2 3 4 5

Komentáře: 1 | Přidat komentář | Informační e-mail Vytisknout článek

Tento web je postaven na redakčním systému phpRS - © Pražské tramvaje 2004-2019