Úprava SSZ u Depa Hostivař: vcelku povedená
O ČEM SE MLUVÍ
NÁVŠTĚVNOST


Úprava SSZ u Depa Hostivař: vcelku povedená


23.06.2006 - V souvislosti s prodloužením trasy metra A do stanice Depo Hostivař byla provedena úprava přilehlého SSZ 0.632 Černokostelecká - Sazečská. Ke křižovatce byl na opačném konci zastávky zřízen signalizovaný přechod pro chodce, byla doplněna tramvajová detekce a změněna řídící logika SSZ.

Křižovatka Černokostelecká - Sazečská se nachází u tramvajové zastávky Depo Hostivař. Ve směru z centra tramvaje nejprve projíždějí kolem návěstidla samostatného přechodu pro chodce a vjedou do zastávky. Hned za výjezdem ze zastávky je druhé návěstidlo, které náleží k samotné křižovatce.

Protisměrná zastávka se nachází ve stejné poloze, tramvaj do centra tedy nejprve projede křižovatku a po odstanicování v zastávce Depo Hostivař projíždí samostatný přechod pro chodce.

Na křižovatce fungovala podmíněná preference tramvají již před květnovou úpravou. Podmíněná preference je uplatněna i ve zcela novém dopravním řešení. Tramvaje jsou nyní preferovány prodlužováním a předvýběrem signálu volno a také jsou pro ně zařazovány speciální tramvajové fáze, které jsou vkládány navíc mezi fáze pro vozidla.

Úprava SSZ 0.632
Černokostelecká - Sazečská

Termín: květen 2006
Poloha: Praha 10, zastávka tramvaje Depo Hostivař
Stavební řešení: doplnění signalizovaného přechodu pro chodce včetně dvou nových tramvajových detektorů, doplnění směrového signálu pro odbočení ve směru do centra vlevo do autobusového terminálu
Řízení: třífázové (v první fázi jezdí vozidla a tramvaje v hlavním směru a chodí souběžně chodci, ve druhé fázi je umožněn výjezd vozidel z bočních směrů a přechod chodců přes hlavní směr a ve třetí fázi je umožněna jízda vozidel do centra přímo a vlevo do terminálu Depo Hostivař; navíc jsou vkládány 2 fáze pro tramvaje a 1 fáze pro vyklizení odbočení z centra vlevo
Provoz tramvají: 1 denní linka (7) a 1 noční linka (55)

Celkově je převážné většině tramvají zajištěn zcela plynulý průjezd křižovatkou bez zdržení. Bylo namístě ověřeno, že každé přihlášené tramvaji, která jede k signalizaci běžnou rychlostí, je v případě potřeby prodlužováno volno až do odhlášení.

Navíc signalizace efektivně umožňuje vkládání speciálních tramvajových fázi, a to ve dvou časových polohách v cyklu. Tyto preferenční zásahy jsou navíc prováděny s vysokou přesností.

To se ve směru do centra projevuje často zcela plynulým průjezdem tramvaje, což nebývá na pražských signalizacích v případě speciálních fází zcela pravidlem.

NEVÝHODNÁ POLOHA DETEKTORŮ

Nevýhodou řešení je naopak poloha tramvajových detektorů. Vlaky jsou z každého směru detekovány s poměrně malým předstihem, což si v kombinaci s dlouhým kolizním volnem pro chodce vynucuje tak dlouhý signál stůj, že občas dojde ke zdržení tramvají.

Proto bylo vhodné v rámci úpravy změnit polohu prvního přihlašovacího detektoru ve směru do centra tak, aby byl dál od křižovatky. I detektor ve směru z centra, který byl zřízen nově, měl být zřízen ve větší vzdálenosti od křižovatky. V obou případech by byla vhodná vzdálenost 330 metrů (tedy zhruba dvojnásobná), při níž by byl řadič schopen včas reagovat na tramvaj v každé časové poloze v cyklu.

CO SE PODAŘILO

  • paleta kvalitních preferenčních zásahů

  • přesné vkládání speciálních tramvajových fází

  • preference chodců pro přístup na zastávku

CO SE NEPODAŘILO

  • příliš blízká poloha přihlašovacích tramvajových detektorů od signalizace

  • zbytečně dlouhé chodecké volno přes koleje, které zdržuje tramvaj

Avšak v případě splnění poslední podmínky - pokud by bylo možné nárokem tramvaje v případě potřeby přiměřeně krátit kolizní volno pro chodce.

Volno pro chodce totiž nyní způsobuje nutnou délku tramvajového STŮJ v délce cca 30 sekund. Přitom by bylo možné chodecké volno přes tramvajový pás ukončit o 5 sekund dříve než přes vozovku.

Chodec, který přechází přes celou šíři komunikace, totiž vyklidí kolejové těleso (které je vedené uprostřed komunikace) zhruba právě o tuto dobu dříve, než vyklidí vozovku (která je až na kraji).

Toto opatření by pomohlo všem tramvajím, zvláště pak těm, které se rozjíždějí ze zastávek v obou směrech. Po jejich vjezdu do zastávky totiž velmi často a správně dochází k ukončení hlavní fáze s tramvajemi a k volbě chodeckého volna, které slouží mimo jiné pro přístup chodců na zastávku.

DŘÍVE UKONČOVAT CHODCE PŘES KOLEJE

Jenže kolizní volno je tak dlouhé, že tramvaj odstanicuje a pak obvykle zbytečně čeká ještě 5-10 sekund se zavřenými dveřmi na signál volno. Nutno dodat, že během této doby je ve většině případů čekání zjevně zbytečné, protože chodci se na přechodu přes kolejový pás už vyskytují jen zcela výjimečně.

Podle výpočtu Preference pražských tramvají by tedy mohlo být chodecké volno přes koleje v případě nároku tramvaje kráceno na 11 sekund (ze současných 16). To by při započtení mezičasů umožnilo délku STŮJ pro tramvaje zkrátit na 24 sekund. Během této doby by tramvaj vjela do prostoru nástupiště a odstanicovala. Její odjezd ze zastávky by pak proběhl až na výjimky zcela bez zdržení vlivem SSZ.

Chodecké volno přes vozovku by přitom nadále trvalo běžných 16 sekund a nadále by umožňovalo chodci přejít najednou celou šíři komunikace. Zároveň by v případech, kdy není nárok tramvaje na předvýběr, mohlo zůstat volno přes koleje v původní délce 16 sekund a bylo by tedy ukončováno stejně jako volno přes vozovku.

Průjezdy tramvají na SSZ Černokostelecká - Sazečská
Video - vložení speciální tramvajové fáze pro směr do centra (0,85 MB)
Video - čekání tramvaje z centra v zastávce (2,64 MB)

Pro vkládání speciálních tramvajových fází v křižovatce pro směr do centra je na zvážení, zdali by nebylo vhodné osazení blízkého tramvajového detektoru, který by upřesnil jízdu tramvaje po přihlášení na vzdáleném detektoru. K tomu by bylo ideální využití stávajícího přihlašovacího detektoru v současné poloze.

Nové řešení křižovatky se přesto vcelku povedlo. Většina tramvají projíždí bez zdržení, jejich řidiči mají relativní jistotu, že při standardní jízdě proti návěstidlu se jim v okamžiku přiblížení na krátkou vzdálenost neukončí signál volno. Naopak se jim může prodlužovat do odhlášení. Mohlo však být dosaženo ještě výhodnějšího řízení pro tramvaje.

Na semaforu mohlo být dosaženo dokonce absolutní preference tramvají, aniž by došlo ke znatelnému omezení jiných účastníků provozu. Každá první tramvaj přihlášená k signalizaci tak mohla projíždět zcela plynule, přičemž při provozu jedné linky lze předpokládat, že podíl zdržených vlaků by se blížil nule.

23.06.2006 – SSZ 0.632 Černokostelecká - Sazečská
Tip: další fotografie

[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

Komentáře: 18 | Přidat komentář | Informační e-mail Vytisknout článek

Tento web je postaven na redakčním systému phpRS - © Pražské tramvaje 2004-2021